Slovenský jazykový zákon je v pořádku, prohlásil eurokomisař

Zákon o ochraně státního jazyka vzbudil řadu emocí zvláště u maďarské menšiny na Slovensku, která tvoří asi desetinu obyvatel země, ale také v sousedním Maďarsku. Kritici zákona tvrdí, že je namířený proti používání maďarštiny na Slovensku.

Podle nové právní úpravy totiž příslušníci menšin mohou na Slovensku ve své mateřštině komunikovat s institucemi jen v místech, kde tvoří nejméně pětinu obyvatel. Ve slovenštině musí být i veřejná oznámení a tabule. - přečtěte si Odteď už žádné Felvidék. Na Slovensku začal platit sporný jazykový zákon

"Litujeme, že jazyky se opět staly předmětem napětí mezi členskými státy," řekl po dnešním setkání Orban. Připustil, že v jazykových otázkách má Brusel jen omezené nástroje a možnosti k případné reakci, tyto otázky totiž spadají do kompetence jednotlivých zemí.

"Národní opatření ale musí respektovat práva menšin"

Zdůraznil ale, že národní opatření musí respektovat práva národnostních menšin. Za pozitivní krok označil eurokomisař nedávné setkání premiérů obou znesvářených zemí, o jehož výsledcích ho Lajčák mimo jiné informoval.

"Nepřišel jsem se získat podporu, přišel jsem pohovořit, vysvětlit filozofii zákona, vysvětlit naše argumenty v reakci na ty argumenty nebo kvaziargumenty, s nimiž jsme konfrontováni," podotkl Lajčák.

Schválení sporného zákona přispělo ke zvýšení napětí v už tak komplikovaných slovensko-maďarských vztazích. Ty se začaly znovu zhoršovat po nástupu vlády Roberta Fica do úřadu v červenci roku 2006.

Vyhrotily se letos v létě, kdy Slovensko nepustilo na své území maďarského prezidenta. Následně kdosi vhodil dvě zápalné láhve na slovenskou ambasádu v Budapešti a pokusil se vytlačit ze silnice auto slovenského velvyslance. Premiéři obou zemí se napětí snaží zmírnit napětí společným programem proti extremismu. - přečtěte si Premiéři Maďarska a Slovenska přijali společný program proti extremismu

slovenský Jazykový zákon Podle zákona musí být všechna veřejná oznámení a nápisy, včetně názvů ulic, obchodů či restaurací, také ve slovenštině. Týkat se to má i jídelních lístků. Pokuty za nedodržování normy se pohybují od sta až do pěti tisíc eur (2 580 až 129 tisíc korun). Ministerstvo kultury může pokutovat například komunikaci úřadů a jejich zaměstnanců v jiném jazyce než ve slovenštině. V jazycích menšin lze, stejně jako v minulosti, hovořit na úřadech těch obcí, kde žije aspoň 20 procent příslušníků menšiny. Všechna veřejná oznámení a tabule musí být ve slovenštině.